1.
Dědictví (mortis causa, tj. převod majetku po zemřelém) i darování (inter vivos, tj. převod majetku za života) jsou ve Španělsku předmětem daně. Daňová sazba je identická v obou případech, ovšem existují rozdíly v bonusech a odpočtech.
2.
S platností od 1. ledna 2015 jsou regionální pravidla týkající se dědické a darovací daně, která byla původně platná pouze v případě, že jak zůstavitel, tak i dědic byli oba španělskými rezidenty, platná pro všechny rezidenty evropské ekonomické zóny (země EU plus Island, Lichtenštejnsko a Norsko).
3.
Pravidla platná od 1. ledna 2015:
a) zůstavitel rezidentem ve Španělsku
• pokud jsou dědicové rezidenty v evropské ekonomické zóně (rezidenti nebo nerezidenti ve Španělsku), podléhají, co se týče dědické daně, stejným regulím jako zůstavitel
• pokud nejsou rezidenty společného evropského ekonomického prostoru, budou podléhat celostátním regulím
b) zůstavitel rezidentem společného evropského obchodního prostoru, ne španělským
• pokud jsou dědicové rezidenty společného evropského ekonomického prostoru (španělskými či nikoliv), hodnota veškerého majetku situovaného v každém jednotlivém regionu bude sečtena a budou uplatněna daňová pravidla toho regionu, kde je kombinovaná hodnota majetku nejvyšší. Pokud na území Španělska žádný majetek není, pouze dědicové, kteří jsou španělskými rezidenty, by měli osobní povinnost danit s ohledem na jejich rezidenci
• pokud jsou dědicové rezidenty mimo evropský ekonomický prostor, budou podléhat státním daňovým regulím
c) zůstavitel rezidentem země mimo společný evropský ekonomický prostor
• dědicové budou podléhat státním daňovým regulím, nezávisle na jejich rezidenci
4.
Ve Španělsku to není pozůstalost jako taková, která podléhá dědické dani, ale každý jednotlivý dědic v poměru, který mu na pozůstalosti připadne. Berou se v potaz dané úlevy a výjimky, které mu náleží na základě jeho příbuzenského poměru s pozůstalým, rezidenci, stávajícím majetku ve Španělsku, atd. Daňoví poplatníci mohou využít jistých výhod a slev, plynoucích ze stupně jejich příbuzenského svazku s pozůstalým. Skupiny určující daňové slevy jsou následující:
Skupina I. Vlastní a adoptovaní potomci mladší 21 let
Skupina II. Vlastní a adoptovaní potomci starší 21 let (včetně), partneři (manželé i registrovaní partneři), rodiče, prarodiče i vnuci
Daňové úlevy pro skupiny I. a II. jsou ve výši 15.956,87 Eur na dědice plus 3.990,72 Eur na každý rok pod věkový limit 21 let. Celková daňová úleva nesmí překročit 47.858,59 Eur.
Skupina III. Další příbuzní druhého a třetího stupně (sourozenci, neteře/synovci, tety/strýcové). Daňová úleva je ve výši 7.993,46 Eur na osobu.
Skupina IV. Další příbuzní čtvrtého stupně (bratranci/sestřenice) a vzdálenější. Do této skupiny patří i neregistrovaní partneři.
Tato skupina nemá nárok na žádnou daňovou úlevu.
Daňoví poplatníci, kteří mají nějakou úředně uznanou invaliditu, mají nárok na dodatečnou daňovou úlevu.
5.
V závislosti na celkové hodnotě stávajícího majetku dědice a jeho stupni příbuzenského vztahu k zůstaviteli bude použit násobící koeficient.
6.
Daňová sazba v Andalusii začíná na 7,65% pro prvních 7.993,46 Eur a dostává se na maximálních 36,5 % pro hodnoty nad 797.555,08 Eur. Tato čísla odpovídají hodnotě děděného majetku na jednotlivce, ne celkové hodnotě dědictví. V případě, že se dědí místo trvalého bydliště, je uplatňována zásadní sleva na daňovém základu. Existuje 100% bonifikace na dani v případě, že hodnota dědictví nepřesáhne 175.000 Eur. K hodnotě dědictví se přičítají 3% coby hodnota zařízení.
Praktický příklad: manželský pár vlastní nemovitost v hodnotě 1,000.000 Eur. Manžel zemře. Dle jeho poslední vůle ustanoví coby dědice jeho poloviny španělské nemovitosti jeho ženu a jeho dvě děti, stejným dílem. Každý z nich tedy dědí 166.666 Eur, což znamená, že jelikož je daná hodnota nižší než danitelné minimum 175.000 Eur, neplatí dědickou daň žádnou.
Pokud použijeme stejný příklad a hodnota nemovitosti včetně 3% na zařízení by byla ve výši 1,100.000 Eur, částka na dědice by přesáhla 175.000 Eur, tudíž dědická daň by se vyšplhala na cca 28.000 Eur (cca 16%).
7.
V Andalusii neexistuje automatická výjimka z daně pro manžele. Je také důležité upozornit na to, že nesezdané páry zde ze zákona nemají stejná dědická práva jako sezdané. Je proto zcela zásadní sepsat španělskou poslední vůli (závěť).
8.
Musí proběhnout odpovídající dědické řízení a to formou notářského zápisu, tj. musí existovat veřejný dokument. V případě, že součástí dědictví je i nemovitost, změna vlastníka musí být řádně zapsána na odpovídajícím katastru nemovitostí. Tzv. Plusvalía, tj. daň z nárůstu hodnoty nemovitosti od poslední změny vlastníka, musí být taktéž uhrazena. Celý tento proces s sebou samozřejmě nese další dodatečné výdaje (právní poradenství, notářský poplatek, poplatek katastru, atd.).
9.
V případě, že má být uhrazena dědická daň, existuje zákonná lhůta šesti měsíců od data úmrtí zůstavitele. Je možno dohodnout odklad na dalších šest měsíců na základě žádosti plátce daně. Tato žádost musí být předložena odpovídajícímu finančnímu úřadu před uplynutím pětiměsíční lhůty od úmrtí. V případě, že je žádosti vyhověno, jsou vyměřeny i odpovídající penále z prodlení.
10.
Dvojí zdanění: všeobecně vzato tam, kde neexistují bilaterální dohody mezi jednotlivými zeměmi, mohou být částky uhrazené v zahraničí zohledněny v zemi, kde je daňový poplatník rezidentem, a to až do maximální výše, kterou by eventuelně subjekt zaplatil právě doma.
11.
V případě, že by v časovém rozpětí maximálně deseti let došlo ke dvěma či více převodům majetku z důvodu úmrtí majitele (mortis causa) na jeho potomky, ve druhém, či dalším převodu, bude již zaplacená daň odečtena z daňového základu.
12.
Povinnost uhradit dědickou daň zaniká po uplynutí lhůty čtyř let, šesti měsíců a jednoho dne od úmrtí zůstavitele v případě, že tato lhůta nebyla žádným úředním úkonem přerušena.
Luis M. Vicente Burgos
VICENTE & OTAOLAURRUCHI ABOGADOS
