Evropské soudy nařizují Španělsku změnit dědickou a darovací daň tak, aby nedocházelo k diskriminaci nerezidentů
Máme dobré zprávy pro cizince, kteří vlastní na územní Španělska majetek, protože jejich budoucí dědicové budou pravděpodobně platit nižší daně. A máme vynikající zprávy pro ty nerezidenty, kteří zdědili ve Španělsku majetek a zaplatili dědickou daň v uplynulých 4 letech. Je totiž možné, že budou moci získat zpět přinejmenším část zaplacené daně.
Nedávno jsme v našem blogu upozornili na to, že Evropská komise podala žalobu na španělské předpisy týkající se dědické a darovací daně na základě toho, že diskriminují občany Unie, kteří nemají ve Španělsku trvalé bydliště (link). Jak jsme zmínili, regionální předpisy, které se vztahují na rezidenty jednotlivých autonomií, jsou pro daňového plátce mnohem výhodnější než předpisy státní, vztahující se na nerezidenty. To vyúsťuje v jasnou diskriminaci mezi evropskými občany rezidenty a nerezidenty.
Evropská komise požádala španělskou vládu v letech 2011 a 2012 o nápravu tak, aby k této diskriminaci nedocházelo. Jelikož vláda v tomto směru neučinila žádný krok, komise přistoupila k žalobě u soudního dvora EU. V lednu 2014 došlo v Lucemburku k předložení argumentů stranami a teď konečně máme verdikt.
Stálo to čekání za to? Pro tuto chvíli jednoznačně ANO.
Dne 3. září 2014 se nejvyšší evropská soudní instance vyslovila proti španělskému státu stejně jako to už dříve učinila v případě daně ze zisku při prodeji nemovitostí ve Španělsku, i v případě německé dědické daně. Znamená to, že Španělsko bude muset změnit stávající právní předpisy tak, aby nedocházelo k diskriminaci ve vztahu rezidenti-nerezidenti.
Soud má za to, že španělské předpisy týkající se dědické a darovací daně nenaplňují obsah článku 63 Smlouvy o fungování Evropské unie ani článek 40 Smlouvy o evropském ekonomickém prostoru. Umožňují totiž rozdílné daňové zatížení mezi španělskými rezidenty a nerezidenty, když diskriminují posledně zmiňované vyššími náklady.
Je na místě připomenout, že dědická a darovací daň patří mezi kompetence zcela převedené do správy španělských autonomií. Regiony daň nejen vybírají, ale mohou také některé aspekty daní regulovat. Všechny autonomie zavedly jisté slevy, bonifikace, výjimky s cílem vylepšit celostátní předpisy.
Rozsudek nesměřuje proti různým právním předpisům jednotlivých územních vlád, ale proti skutečnosti, že nerezidenti nemohou využít jinak akceptovaných slev, bonifikací a výjimek proto, že se řídí předpisy celostátními. Diskriminace není shledána a priori ve skutečnosti, že existují velké rozdíly mezi předpisy regionů stejně tak, jako je tomu v případě jednotlivých států Unie.
K diskriminaci dochází tehdy, kdy ve stejné autonomii má rezident a nerezident při stejné daňové povinnosti odlišné podmínky.
Je teď na španělské vládě, aby své předpisy uzpůsobila soudnímu verdiktu, tj. změny by měly směřovat k tomu, aby dědicové nerezidenti, nebo ti, kteří po nerezidentovi dědí, platili stejně jako rezidenti dědící po rezidentech. V současnosti díky různým slevám, bonifikacím a výjimkám jde v mnohých autonomiích o velmi malé částky nebo dokonce o daň nulovou v případě potomků, rodičů a manželů.
Hlavní otázkou teď ovšem bude, jakým způsobem Španělsko sjednotí své národní předpisy s těmi autonomními, když se po dlouhá desetiletí děl přesný opak. Jak to provést a nenarušit v některých případech velmi delikátní vztahy s autonomními vládami, jak nezpůsobit zbytečné konflikty s regiony a jimi přijatými zákonnými normami. Nevíme, zda vláda bude brát v potaz výsledky rady expertů, kteří nedávno vydali zprávu ohledně možných změn a aktualizace španělského daňového systému. Závěry této zprávy směřovaly právě ke snaze o sjednocení regionálních předpisů, ovšem zcela jistě jsou v protipólu vůči zájmům regionálních vlád a jejich možnosti regulace v této oblasti.
Jsme toho názoru, že udržet různorodé systémy v jednotlivých autonomiích lze jen stěží. Sladit je s principem rovnoprávnosti tak, jak je zachycen v Ústavě, ještě hůře. Z dlouhodobého pohledu však jistě ke změnám dojít musí.
Nezávisle na tom, jaké změny v daňovém systému nás zde ve Španělsku čekají, ti daňoví poplatníci, kteří uhradili dědickou daň a mají za to, že byli diskriminováni z důvodu své rezidence, mohou soudně vymáhat přeplatek zpět. Mají na to zákonnou lhůtu 4 let od chvíle, kdy jimi byla daň zaplacena.
Luis M. Vicente Burgos
VICENTE & OTAOLAURRUCHI ABOGADOS
